Jak a proč si psát deník vděčnosti

Den za dnem ubíhá a stále máte pocit, že se Vám neplní Vaše sny? Neustále Vás tíží myšlenka, že Vám něco chybí? Přemýšlíte o tom, co se Vám nedaří, co nemáte a chtěli byste jednou mít? 

Zkuste se na okamžik zastavit a uvědomit si to, co v životě máte. Právě v tuhle chvíli, teď a tady máte věci, za které můžete být vděční. S deníkem vděčnosti Vám jejich uvědomění si půjde každý den lépe a lépe.

Jak si vést deník vděčnosti?

Princip deníku vděčnosti spočívá v každodenním zápisu věcí, za které je člověk tento den vděčný a proč. Kolik věcí si zapíšete, je na Vás. Ideální je stanovit si nějaký minimální počet, každý jej doporučuje trochu jiný, někdo tři věci, někdo klidně až pět. Ze začátku je určitě dobré stanovit si minimální počet menší. Bude tak mnohem jednodušší vytvořit si denní návyk, když nás ze začátku bude napadat málo věcí, které bychom tam napsali. Můj minimální počet je tři věci, zdá se mi to ideální a vždy tři věci, za které můžu být vděčná, najdu, ačkoliv například celý den strávím v práci u počítače. Jsou dny, kdy je toho mnohem více, za co můžu být vděčná a zápis se tak protáhne. Počet věcí, které si zapíšete, je neomezený.

Ale já nevím, za co důležitého můžu být vděčný(á) každý den...

Říkáte si, že Vás nic nenapadá, za co byste byli vděční, natož vymyslet něco každý den? Nic důležitého se neděje? Vděčný může být člověk za cokoliv. Vděčnost nemusím projevovat jen tehdy, pokud se jedná o něco velkého, např. pokud mi někdo pomůže v nesnázích. Vděční můžeme být i za malé okamžiky, které dohromady utváří náš život. Můžeme být vděční za to, že je venku krásné počasí a díky tomu jsme se šli projít a odpočinuli si. Můžeme být vděční za to, že jsme se ráno probudili svěží a celý den se nám tak lépe funguje. Můžeme být vděční za to, že máme střechu nad hlavou. Můžeme být vděční za dobrý kousek čokolády, který jsme dnes snědli. Stačí maličkosti.

Proč si psát deník vděčnosti denně?

Budeme-li si psát deník každý den, po určitém čase se můžeme oprostit od negativního myšlení - od přemýšlení o věcech, které nemáme a po kterých toužíme, což nám přináší cokoliv, jen ne radost do života. Denními zápisy měníme v mozku neuronové sítě našich myšlenek. Prohlubujeme novou síť s jiným typem myšlení, kdy po nějaké době nás budou tyto myšlenky napadat automaticky. Můj zvyk je například psát si do deníku večer před spaním. Po nějaké době jsem už o tom, za co jsem vděčná, začala přemýšlet při večerní hygieně. Dříve bych při čištění zubů o ničem takovém nepřemýšlela.

Co psaní deníku vděčnosti přináší?

Jen samá pozitiva :-)

• uvědomění si věcí, které v životě máme
• pozitivní náhled na náš život
• je to nástroj, jak se vyrovnat s něčím, co nás trápí (toužíme po něčem, co nemáme, něco jsme právě ztratili - deník vděčnosti nám připomíná, že to, co aktuálně máme, je fajn)

Psaní deníku vděčnosti po delší dobu mi pomohlo si uvědomit, že v současném životě můžu být šťastná. Předtím jsem si často uvědomovala to, co mi teď a už delší dobu chybí a v budoucnu bych chtěla, z čehož jsem byla jen smutná. Uvědomění si všeho dobrého, co právě mám, co mi v životě nechybí, mě přivedlo na mnohem spokojenější, vyrovnanější a hlavně pozitivní a optimistickou životní cestu.

Stačí jen prázdný deník či diář, tužka nebo propiska, chuť a vytrvalost a můžete začít psát. S deníkem vděčnosti se vydáváte vstříc spokojenější životní cestě :-)